Zakoupili jste si stavebnici jednoduchého indikátoru vybuzení, jímž lze indikovat signál o amplitudě 750mV až po 100V (např. 100V rozvody). Zapojení je i přes použití klasických součástek jednou z nejmenších konstrukcí tohoto druhu na trhu. Díky spojovacím bodům lze sestavit neomezené množstí indikátorů do kompaktního celku. Toho využívá i stereo verze stavebnice, PT024S. Můžete tak například kontrolovat i průběh několikastopého nahrávání nebo si vytvořit indikátor šestikanálového domácího kina. Zapojení dokáže indikovat také datové přenosy s frekvencí od 10Hz do 100MHz.

Popis funkce

TR1 tvoří dělič napětí, kterým seřizujeme citlivost zapojení (tím je zaručena možnost indikace signálu od necelého 1V po vysokých 100V). Výstup děliče přivádíme na jednotranzistorový zesilovač (T1, C1, C2, R1-R4) se společným emitorem. Dioda D2 propustí pouze napětí nad cca 0,6V (kladná půlvlna signálu). Kondenzátor C3 slouží pro filtraci napětí za D2. Rezistor R5 vybíjí kondenzátor C3 v případě, že D2 není v propustném stavu (na vstupu není žádný, nebo dostatečně silný signál). Celé zapojení využívá vlastností PN přechodu diod D3 až D11. Tedy úbytku napětí 0,7V na každé ze zmíněných diod. Dokud není potenciál na PN přechodu větší jak 0,7V, není dioda průchozí ani v propustném směru. Sériové zapojení diod tedy umožňuje postupné spínání tranzistorů T3-T12 dle aktuálního napětí. Proto, aby se rozsvítilo 5 LED diod, potřebujeme 5x 0,7V = 3,5V. Jsou použity nízkopříkonové LED diody, proto jsou předřadné rezistory R16 – R25 možná netradičně vysoké hodnoty 1k2.

Pro miniaturizaci zapojení jsou diody D3-D11 v provedení SMD 1206, pájí se ze všeho nejdříve a ze strany plošného spoje. Ke značce „+“ na spoji směřujte anodu diody. 

Technika pájení SMD: Konstrukce s SMD součástkami se od klasických s drátovými vývody podstatně liší. Nejen v náročnosti na stavbu a trpělivost, ale hlavně technikou pájení. Pro úspěšnou stavbu je vhodná výbava mikropájka, pinzeta a cín menšího průměru (0.8mm). Jelikož mikropájkou tavíme cín až na samotném plošném spoji (na rozdíl od trafopájky, kdy si můžeme cín nabrat předem a pro připájení součástky je třeba jen jedna ruka), což znamená, že druhá ruka obvykle přidržuje cín, ale v tomto případě je nutné přidržovat i součástku, nemáme dostatečný počet končetin. Musíme si proto nějakým způsobem pomoct. Nejdříve si vždy na jednu plošku naneseme malé množství  cínu, poté přiložíme SMD součástku uchopenou v pinzetě a posléze přiložíme hrot ke straně součástky, pod níž se nalézal onen nanesený cín. Dojde tak k protavení součástky z jedné strany a tím i k jejímu upevnění na spoj. Druhou stranu už lze připájet klasickým způsobem - přiložení cínu a následně hrotu pájky. Spoj zbytečně neprohřívejte a s cínem šetřete. Stačí minimální množství.